Qazaqstan Respýblıkasynyń Premer-mınıstri Oljas Bektenovtiń tóraǵalyǵymen Sý keńesiniń otyrysy ótti. Bul týraly Úkimettiń baspasóz qyzmeti habarlady.
Onda Memleket basshysynyń «Ádiletti Qazaqstan: zań men tártip, ekonomıkalyq ósim, qoǵamdyq optımızm» atty Qazaqstan halqyna Joldaýynda jáne Úkimettiń 7 aqpanda ótken sý qoljetimdiligi men sapasy máselelerin sheshý úshin sý resýrstaryn basqarý júıesin transformasıalaý jónindegi keńeıtilgen otyrysynda berilgen tapsyrmalarynyń oryndalý barysy qaraldy.
Sý resýrstary jáne ırrıgasıa mınıstri Nurjan Nurjigitovtiń negizgi jumys baǵyttary boıynsha baıandamasy tyńdaldy. Olardyń qatarynda gıdrotehnıkalyq qurylystardy salý jáne jańǵyrtý, sý únemdeý tehnologıalaryn engizý, sýdy normatıvten artyq tutynýǵa baılanysty tarıftik saıasat, sý tasqynyn boljaý jáne modeldeý, sondaı-aq zańnamalyq bazany jetildirý, kadrmen qamtamasyz etý jáne mamandar biliktiligin arttyrý máseleleri bar.
Elimizdiń sý resýrstary áleýetin damytý jáne basqarý júıesin jańǵyrtý maqsatynda Sý kodeksiniń jobasy ázirlendi, qujat Parlament Májilisiniń qaraýynda jatyr. Elimizdegi sý resýrstaryn sarqylýdan jáne lastanýdan qorǵaýǵa, sýdy únemdeıtin zamanaýı tehnologıalardy engizýge jáne sý salasyndaǵy quqyq buzýshylyqtar úshin jaýapkershilikti kúsheıtýge basa nazar aýdaryldy.
Qazaqstan Respýblıkasy sý salasyn damytýdyń 2024–2028 jyldarǵa arnalǵan keshendi jospary sheńberinde 42 jańa sý qoımasyn salý, 37 gıdrotehnıkalyq qurylysty rekonstrýksıalaý, sondaı-aq 14 myń shaqyrymǵa jýyq sýarý arnalaryn salý jáne rekonstrýksıalaý kózdelgen. Birinshi kezeńde 2025 jyldan bastap 11 jobany salý jáne rekonstrýksıalaý, alty oblystaǵy 3452 shaqyrym ırrıgasıalyq arnalardy jańǵyrtý jáne Astana qalasyn tolyqtyrý úshin qurylys salý kózdelgen.
Sharýalardy sý únemdeý tehnologıalaryna kóshýge yntalandyrý maqsatynda Investısıalyq sýbsıdıalaý erejelerine ózgerister engizildi. Osylaısha, sý únemdeý tehnologıalaryn satyp alý jáne ornatý shyǵyndaryn óteý úlesi 50%-dan 80%-ǵa deıin ulǵaıtyldy. Infraqurylymdy júrgizý kezinde sharýalardyń uńǵymalardy burǵylaýǵa jumsaǵan shyǵyndaryn óteý úlesin 50%-dan 80%-ǵa deıin arttyrý kózdelgen.
Sý salasy úshin kadrlar daıarlaýǵa erekshe kóńil bólinýde. Osy maqsatta bıyl shilde aıynda Qazaq ulttyq sý sharýashylyǵy jáne ırrıgasıa ýnıversıteti quryldy. 2024-2025 oqý jylynda sý mamandyǵy boıynsha 523 bakalavrıat stýdent qabyldandy, bul ótken oqý jylmen salystyrǵanda 2 esege kóp. 80-nen astam stýdent – bolashaq maman «Qazsýshar» RMK óńirlik fılıaldarynda óndiristik tájirıbeden ótti. «Bolashaq» baǵdarlamasyna sý sharýashylyǵy salasyndaǵy mamandyqtar engizilgen. Sondaı-aq qazaqstandyq mamandar biliktiligin arttyrý kýrstarynan ótýde. Mysaly, Nıderland Koróldigimen birlesip «Qazsýshar» RMK-nyń 450 qyzmetkerine arnalǵan kýrstar bastaldy.
Bıylǵy sáýir aıynda jerasty sýlarynyń monıtorıńi men basqarýyn jaqsartý úshin «Qazgıdrogeologıa» ulttyq gıdrogeologıa qyzmeti» quryldy. Sý tasqynyn boljaý jáne modeldeý maqsatynda Prezıdenttiń tapsyrmasy boıynsha jyl sońyna deıin iske qosylýy josparlanǵan flood.gharysh.kz aqparattyq júıesi ázirlenip jatyr.
Elimizdiń sý sharýashylyǵyn basqarý júıesin transformasıalaý sheńberinde bıyl «Qazsýshar» RMK-ny «Nura toptyq sý qubyry» RMK-men biriktirý arqyly qaıta uıymdastyrý júrgizildi. Kásiporynnyń qarjylyq jaǵdaıyn jaqsartý maqsatynda beıindi emes jáne shyǵyny mol qyzmet túrlerin ońtaılandyrý bastaldy. Búgingi tańda qolda bar 1440 tehnıkanyń jartysynan kóbi jańartýdy qajet etedi. Osyǵan baılanysty Úkimet bıylǵy maýsym aıynda 757 birlik tehnıka satyp alý úshin 51,7 mlrd teńge bóldi.
Kelesi vegetasıalyq kezeńge daıyndyq maqsatynda sý qoımalaryn toltyratyn kúzgi-qysqy maýsymnyń mańyzy zor ekeni atap ótildi.
«Memleket basshysy sý resýrstaryn utymdy paıdalaný jáne bolashaq urpaq úshin aýyz sýdy únemdeý jóninde mindetter qoıdy. Kóktemgi sý tasqyny búkil sý sharýashylyǵy salasyn jańǵyrtý qajettigin kórsetti. Biz qazirdiń ózinde sý sharýashylyǵy nysandaryn aýqymdy jańǵyrtý jumystaryn bastadyq. Agroónerkásiptik keshenniń turaqty damýy sý resýrstaryn basqarý júıesiniń tıimdiligine tikeleı baılanysty. Sondyqtan sharýalardyń sý únemdeý tehnologıalaryn engizýge jumsaǵan shyǵynyn óteýge basa nazar aýdarý qajet. Birinshi kezektegi mindet – kelesi vegetasıalyq kezeńge daıyndyq. Barlyq is-sharalar ýaqtyly júrgizilýi tıis», — dep atap ótti Oljas Bektenov.
Úılestirý isin jaqsartý maqsatynda jyl sońyna deıin Aýyl sharýashylyǵy mınıstrliginen Sý resýrstary jáne ırrıgasıa mınıstrligine dıqandarǵa sý berý qyzmetteriniń qunyn sýbsıdıalaý jáne sý únemdeý tehnologıalaryna ınvestısıa salý kezinde shyǵyndardy óteý jónindegi fýnksıalaryn berý tapsyryldy.
